Vánoce jsou tady!

    Většina manažerů s blížícím se koncem roku začíná bilancovat, dívá se na uplynulý rok a na základě toho by měli plánovat budoucnost.

    Otázkou vždy zůstává na co se dívat v minulosti. Přemýšlím nad lidmi ve firmě, anebo doma, a dívám se na to, jaké máme vztahy. Někdy se díváme na obrat, nebo na to, co se nám podařilo. Faktem však zůstává, že komunikace, nebo lidské vztahy je to, co tam dává do života pohodu, radost anebo bolest a utrpení. Když máte ve firmě kolektiv, kde si všichni rozumějí a mají přátelské vztahy, člověk se cítí lépe, a tuto pohodu může šířit i dále. Někdy však stačí jeden problémový člověk, a vztahy, ať už ve firmě, anebo doma jsou mírně řečeno napnuté.

    Člověk by rád tyto problémy vyřešil, ale někdy sám neví, kde začít. Častokrát můžete slyšet, že pokud se on změní, tak to bude lepší. Kdyby on neudělal toto, tak by se to nikdy nestalo. Faktem je, že tajemství problémů s lidmi nespočívá v převýchově, ale v porozumění člověku. Čím větší mám pochopení, tím méně problémů od daného oponenta přichází. Vybavte si někoho, kdo má tendenci s vámi neustále bojovat. A dejte si otázku „Čemu tam nerozumím? Co mi tam není jasné? Co o něm nevím?“ A když právě toto pochopím, přijde úleva, a moje emoce půjde nahoru. čím více chápu sebe, tim více svůj život řídím.

    Nedávno jsem dělal přednášku pro skupinu prodavačů, kteří mají malé prodejny různého sortimentu. Velké supermarkety je likvidují, a tito lidé jsou už plní selhání a bojování. Jsou tak trochu převálcovaní trhem, který na ně neustále tlačí, tlačí a tlačí. Jejich emoce byla poměrně nízko. A když jsme začali dělat trénink emocí, tak po pár minutách jejich emoce vyšla nahoru a viděli jsme skupinu radostných lidí. Když jsem se jich zeptal, kdo tuto atmosféru vytvořil, překvapeně a jednotně odpověděli – my.

    Tzn. vždy máme vliv na to, jakou atmosféru si kolem sebe vytvoříme. Dokážeš být zdrojem negativních, ale i pozitivních emocí. Když je člověk nízko na emocích, častokrát si vůbec neuvědomuje, že právě touto nízkou emocí k sobě přitahuje to, co si sám nepřeje. Sám si nepřeje být dole na emocích. Sám si nepřeje být smutný, nešťastný, nebo vyčerpaný, naopak si přeje být šťastný, radostný a veselý. Ale tím, že si to neuvědomuje, tak sám klesne dolů a začíná se spoléhat na to, že přijde nějaká magická síla, která ho na těchto emocích dostane nahoru. Pravdou je, že ta magická síla existuje, ale nachází se v tobě.

    Takže se dá říci, že vaší emocí neustále a vždy ovlivňujete vaše prostředí. A je v principu jedno, jestli to chcete a nebo nechcete, a nebo zdali tomu věříte, a nebo ne. Jednoduše řečeno, vaší emocí máte vždy vliv na vaše prostředí.

    Vánoční atmosféru nevytváří stromeček. Vánoční atmosféru a pohodu vytváří lidé. Takže jak udržet vaše emoce na vysoké úrovni?

    První věcí, která drží emoce nahoře, je produkce. Přesně tak, jak můžeme vidět v pohádce „Princové jsou na draka“, kde se zpívá „Dělání, dělání, všechny smutky zahání“. Jednou z věcí, proč jsou lidé přes svátky smutní, je proto, že jim chybí produkce. Neznamená to, že mají jít do práce. Znamená to, že by měli něco dělat, co má nějakou hodnotu, např. jít si zaběhat, cvičit, jít na procházku, nebo dělat něco hodnotného, co ta rodina ocení.

    Druhou věcí, která drží emoce, je čestnost. Nebo naopak. Když se člověk stává nečestným, jeho emoce klesá. Když někdo ukradne chleba, chvíli se z toho může těšit, ale z dlouhodobého hlediska to znamená, že není schopný nic sám hodnotného vytvořit. Jeho emoce tudíž klesá. Čestný člověk má v sobě sílu, otevřenost, upřímnost, a to je to, co souvisí s vysokou emocí.

    Třetí věcí, která zvyšuje emoce je získávání řešení pro problémy, které život přináší. Například můžu mít problém, že potřebuji řídit auto, a nemám řidičák. A když dostanu řešení, tj. udělám autoškolu – moje emoce jde nahoru. Když mám problém, že chci napéct něco svým dětem, a někdo mě to učí, moje emoce půjde nahoru.

    Takže vaše emoce máte vždy v rukou. A když už nic nezabere, tak jděte před zrcadlo a prostě se těm problémům jenom smějte.

Přeji hodně zdaru.

Mgr. Martin Kolenička
Škola manažmentu Brno